bertoslaf

Co kdybychom dovedli cestovat v čase?? Bylo by to k něčemu dobré? Bylo by možné vrátit se do minulosti a změnit tok dějin?Šlo by to?? A Byl by pak svět lepší?

Je možné,že kdybychom to dokázali (uměli) lidé by to využívali (zneužívali) ve svůj prospěch. A jestliže by to uměl každý,byl by opravdu zmatek. Každý by chtěl nějakou událost změnit jinak,k obrazu svému a v podstatě by neexistovala minulost jako taková....každou chvilku by se měnila. Dějiny by se přepisovali,učebnice dějepisu by byly k ničemu-lhali by. Historie by neexistovala

A co budoucnost? Cestovali bychom do budoucnosti abychom mohli změnit to,co jsme udělali špatně?? A kdybychom to změnili,neobjevil by se jiný problém?? Vážnější?

Bylo by tedy možné potkat v budoucnosti sám sebe,ale co by se stalo?? Dvě totožné osoby v jednom čase? Zemřela by jedna? Nebo ne? Mohl bych si popovídat sám se sebou? Kdyby se tak stalo a já v budoucnosti potkal sám sebe, je možné, že bych věděl na co se zeptám,protože už by se to stalo....

Přemýšlel jsem,jestli by bylo možné zabít v budoucnosti sám sebe. Z minulosti bych se přesunul dejme tomu o 1 den do budoucnosti,tam bych našel sám sebe a ''zabil se''. Poté bych se vrátil zpět. Ale v tom případě bych věděl,že druhý den zemřu. Čekal bych na až přijde mé ''já'' z minulosti a zabije mě? Samozřejmě že ne! Pud sebezáchovy by na mě řval,ať okamžitě někam zmizím. Utekl bych,schoval se,prostě cokoliv abych zůstal naživu. A¨le co by se stalo pak? Mé já z minulosti by mě nenašlo a nemohlo mě tedy zabít, i když už bych v podstatě mrtvý byl. Šlo by to??

A nebo jinak. Opět se přesunu o 1 den do budoucnosti a tam mě ale zabije mé budoucí já. Ale jestliže bych zabil sám sebe z minulosti,nezemřu také?? Není přece možné, abych žil, když jsem mrtvý!! Nebo ano?

Buďme rádi,že něco takového nejde. Měli bychom sami v sobě zmatek ještě větší než máme teď. I když žádné ''právě teď'' není. Vše je minulost. Právě teď existuje pouze nepatrnou setinu sekundy. I když na něco jen hledíme, vidíme minulost. Potřebujeme nějaký čas, než se k nám obraz dostane a to co právě teď vidíme je to,co už bylo. Žijeme minulostí. Přítomnost neexistuje, stačí se jen podívat na večerní nebe....hvězdy....minulost. Ani si to neuvědomujeme, ale díváme se zpět. Neustále.

Carpe diem